Původně... původně vlastně nebylo nic. Jen jeden velký pokoj, který jsme museli (kvůli celkové změně dispozice při rekonstrukci bytu) rozdělit na dva menší. V jednom vznikla kuchyně (tedy spíše kuchyňka - ale o té až někdy jindy) a v druhém pidi pokojíček pro do té doby jediného syna. Od té doby už ale uteklo hodně vody (skoro přesně tři roky) a starší syn je už i s mladším v pokojíčku větším. A tak byl konečně prostor na to, vybudovat mnou i manželem tolik vytouženou pracovnu.
Celý pokoj má asi 2,3 x 5,5m, takže docela "nudle". Dlouho jsem hledala všude možně inspiraci, jak to celý vymyslet, hlavně s dispozicí - dvě pracovní místa, dostatek úložného prostoru a hlavně manželův óóóbrovský plotr.
Takhle to vypadalo na začátku |
Nakonec jsme (po asi pěti variantách) skončili u pracovních míst na delší straně a úložného prostoru na straně kratší. Úložný prostor jsou momentálně jen čtyři spodní skříňky Metod z Ikei, na kterých leží původně kuchyňská pracovní deska, která pokračuje dál ve tvaru písmena L a tvoří tak právě ona pracovní místa. Nad skříňky by měly přijít ještě police, ale nějak pořád není čas.
A takhle to vypadá dnes |
Na stole se všechno samozřejmě pořád mění, chvíli mě baví koukat jedno a chvíli zase něco jiného. Ale tak je to u nás všude, ne jen v pracovně.
Manželovu část Vám ukážu zase jindy. Je o fous míň fotogenická (ale vážně jen o fous) a navíc je potřeba stále ještě dodělat skříň, kam by "byl odejit" plotr, to nutné zlo naší domácnosti. To už snad budou i police a zase se nám trochu odlehčí s místem.
Mějte krásné dny, Vendula