středa 11. května 2016

Avokádo

Mnohokrát jsem to viděla na instagramu, a tak jsem se rozhodla to taky vyzkoušet. Zasadit pecku z avokáda a vypěstovat z ní stromeček.
Avokádo moc nekupujeme, ale riskla jsem to a koupila ho. Nejprve jsem dlouho váhala, co s ním, hledala recept, co udělat, aby to jedli i kluci a nakonec jsem na něho zapomněla. Asi po čtrnácti dnech jsem ho pak objevila v lednici už celkem přezrálé, a tak jsem se konečně odhodlala. (Avokádo samotné skončilo na toustech s dresingem a volským okem, všichni si pošmákli a prý někdy zase...).
Na netu jsem našla spoustu návodů, jak na to. V něčem se lišily, v něčem se shodovaly, takže jsem si vzala z každého něco. Pecku jsem opatrně oloupala a aby její případný růst mohli sledovat i kluci, dala jsem ji do vázičky, kterou používám na cibulky hyacintů. Špičkou nahoru, vody asi do 1/4 výšky pecky. Celé jsem to pak umístila na okno na jižní stranu, takže sluníčka měla celkem dost.
Měli jsme štěstí, možná to bylo tím, že pecka byla z dost zralého avokáda, protože už za 14 dnů se objevil kořínek a za další týden už začal pomaloučku vykukovat stonek.


Dnes, asi po měsíci od zasazení má avokádo zhruba 15 cm a daří se mu myslím velmi dobře. 



Teď se prý jen musím odhodlat a zaštípnout ho. Snad to přežijeme - on i já

Krásné dny přeju a pokud taky zkoušíte, tak hodně zdaru.
Vendula

čtvrtek 5. května 2016

Vůně jara

Sedím v pracovně a až z obýváku cítím tu vůni. Vůni jara, pro mě tu nejkrásnější co znám. Má ji na svědomí šeřík, který mi dovezla kamarádka, co se ráno stavila na kávu. Když jsem ji viděla ve dveřích s tou parádou, nevěřila jsem vlastním očím. Ani jsem nevěděla, že už kvete. Jonda je pořád nějak nemocný a jediné, co vidíme z okna, je dvůr za domem. A vzhledem k tomu, že je na sever, ten šeříkový keřík, co tam je, má do květů ještě daleko.


Snad se už brzo budeme moct i my podívat ven. Prý už kvetou i kaštany, to bude zase radosti až budou hotové. Loni jsme tam byli skoro denně a ta hromada, co jsme pak měli doma, no škoda mluvit. Ale nesmím předbíhat, to je až podzim a ten je naštěstí ještě daleko. Zatím posílám jarní provoněné pozdravy.



Krásné voňavé dny přeju.
Vendula